Adélka a její první snůška
Adélka se vylíhla 23.6.2006, letos bude slavit 9 let. Adélka je papoušek z vlastního chovu, kterého jsem si nechala pro sebe jako svého mazílka. Žije s námi v rodině jako naše papouščí dítě. Díky tomu že jsem si jedno mládě nechala doma jako mazílka, získávám další praktické zkušenosti ohledně chování a potřeb těchto papoušků, ty pak předávám dál zájemcům o naše ručně dokrmená mláďátka.
Přesto že vím, že papoušek – samička i když nemá papouščího partnera, může díky hormonálním procesům zahájit snůšku, docela mě zaskočilo když se nám toto u Adélky stalo.
Pokusím se tuto situaci a chování popsat: Ještě bych podotkla, že k hormonálním procesům a přírodě, byl zřejmě jako další podnět i to, že jsem ji nechávala „hrát si“ ve skříni na chodbě….
Asi 3 dny před tím než snesla první vajíčko, mě několikrát vylekala kdy jsem měla pocit že s ní není něco v pořádku, že je nemocná, a měla jsem v plánu s ní jet na Veterinu.: Ráno kolem 5 hodiny jsem Adélku tak jako každý všední den brala z klece, aby se vykakala(v koupelně) – ale Adélka byla jak v tranzu, na ruku mi nechtěla nastoupit, byla jak v křeči, tak jsem ji vzala do rukou – to se mi položila na hruď, svěsila ocásek, v zádech se prohnula, sklonila hlavičku, zvláštně dýchala, nožičky měla zatnuté – jako by v křeči, oči střídavě otevírala a přivírala, zvedala křídla, v ten moment jsem nevěděla co s ní je…..bylo to strašné…hladila jsem ji, šeptala že to bude dobré….byla jsem vyděšená..asi po 15 minutách se zklidnila, začala se uvolňovat, pak se otřepala, dala mi pusinku a to jsem se uklidnila i já. Říkala jsem si že se ji snad něco špatného zdálo…Celý den jsem ji sledovala, ale chovala se naprosto normálně – toto bylo ve čtvrtek ráno, říkala jsem si jestli se mi nebude cokoliv zdát tak s ní v pátek pojedu na Veterinu. V pátek bylo její chování naprosto běžné. V sobotu ráno se opakovalo její křečovité chování, ale nebylo tak silné jako ve čtvrtek, v průběhu dne bylo dál vše v naprostém pořádku. V neděli večer, byla Adélka s menšími přestávkami zalezlá ve skříni na chodbě(vrchní část skříně jsem ji vyčlenila, aby si tam hrála – rozkousávala kartonové krabice….)a nechtěla ze skříně vylézt – čepýřila se – tak jsem vzala židli, abych na ni dostala, a v ten moment jsem věděla proč ze skříně nechce – měla tam snesené vajíčko! Tato situace mě zaskočila, a vajíčko jsem jí vzala, brala jsem to jako falešnou březost u feny..což byla chyba. Ale vajíčko nějak nehledala. Když jsem dávala Adélu kakat, tak v trusu bylo i trošku krve, opět jsem byla v situaci, kterou jsem neznala, ale už jsem byla ve fázi, kdy jsem dokázala reálně myslet a spojit si příčinu- vytlačení prvního vajíčka. Adélka se dál po téměř celé další tři dny chovala normálně, ale mnohem víc se zdržovala ve skříni, bylo mi jasné, že další vajíčko je na cestě, měla nafouklou na omak měkkou kloaku. Další vajíčko snesla ve čtvrtek večer, měla jsem radost za ni, na vajíčko byla velice opatrná, když jsem ji brala na ruku byla milá, rozněžnělá, přítulná –ale spěchala zpět za vajíčkem…A protože neměla potřebnou podestýlku, tak jsem ji vystlala šuplík z nočního stolku ručníky, na ty jsem ji položila její vajíčko a šuplík umístila do skříně. Okamžitě si na vajíčko šla sednout. Dál už jsem jen očekávala kdy přibude další – dala si načas, opět jsem byla mírně nervozní a neustále ji kontrolovala- měla jsem strach z retence, chovné páry nám snáší vajíčka obden. Adélka další vajíčko snesla opět až čtvrtý den, to už jsem byla klidná a dokázala reálně myslet a jednat, tak jsem ji jen kontrolovala kloaku, trus, a za další tři dny snesla další vajíčko. Sedí, zahřívá si a opatruje tři vajíčka.
Celou její snůšku a vše kolem, s ní prožívám jako březost u feny, jako těhotenství, najednou je z naší Adélky velká dospělá slečna. Její chování vůči nám se nezměnilo, je milá, hodná, jen na nás nemá čas……vyleze se vykakat, sní nějakou dobrůtku, trošku se pomazlí a honem za vajíčky. Svým způsobem je mi ji líto že její mateřské pudy nebudou dotaženy do konce, že se z vajíček nic nevylíhne, že si neprožije to vzrušení, kdy se bude klubat mláďátko které by pak jistě dokonale a s láskou opatrovala.
Toto je pro mě další poznatek, který mi Adélka poskytla, i když je to ručně dokrmená samička, mazílek rodiny, přesto má vrozené pudové chování, i když nebyla s rodiči kteří by ji tyto informace předali, věděla co má dělat a jak se chovat. Od zahájení snůšky byla velice tichá, nemluvila, nepískala, neměla potřebu hlasově se projevovat, neměla potřebu na sebe upozorňovat – tak jako Žakové ve volné přírodě….